Naša stránka využíva súbory cookies, vďaka ktorým vám dodávame kvalitnejšie služby. Ukladanie cookies môžete kedykoľvek odmietnuť v nastavení svojho webového prehliadača. Viac informácií.

Alebo sa vráťte na úvodnú stránku

Deficit v oblasti příjmu informací v důsledku zrakového postižení způsobuje postižené osobě menší, či větší závislost na pomoci okolí. I přes možnost získání značné samostatnosti je vhodné společné bydlení zrakově postiženého s dalšími (vidícími) členy rodiny. Bezpečnost pohybu zrakově postižené osoby je závislá na spolehlivosti a jistotě pohybového návyku, na schopnosti udržet rovnováhu a stabilitu. Důležitá je schopnost rytmického pohybu, schopnost předvídat a reagovat včas na překážky v pohybu. Bezpečnost pohybu závisí i na spolehlivosti používaných pomůcek, technice pohybu a na optimalizaci obývaného prostředí. Nevhodným řešením interiéru jsou nepřístupná okna a zastavěná topná tělesa nábytkem, který omezuje požadovanou cirkulaci vzduchu v místnosti.

Bydlení osob se zrakovým omezením má ideální polohu, pokud se nachází nedaleko centra většího města, situováno v příjemném zalesněném prostředí. Součástí obytného komplexu by měly být i komerční prostory. Přímo dostupné služby či obchůdky znamenají pohodlné a hlavně samostatné nakupování. Autobusové spojení do centra města je velmi důležité. Nároky na bydlení zrakově postižených osob vyššího věku mají mnohá specifika. Při výběru bytové jednotky je důležité, aby budova měla snadný a fyzicky nenáročný přístup. Neopomenutelnou součástí je dostatečně prostorný výtah s upraveným samoobslužným panelem pro zrakově postižené, který je u novostaveb samozřejmý. Nevhodné jsou mezonetové byty, jejichž schodiště může být nepříjemnou překážkou. Překážek, se kterými se zrakově postižený může setkávat, je mnoho. Jsou to zejména:
- prosklené plochy (vyvolávají dojem průchozího prostoru),
- stěny pokryté zrcadly,
- oslnění (přímým či odraženým světlem),
- nedostatek světla,
- prostředí bez barevného kontrastu,
- příliš pestrobarevné prostředí,
- kontrastně nevyznačené hrany terénních zlomů (např. schodiště),
- překážky volně vyčnívající ve výši prsou nebo hlavy
- volné plochy bez orientačních bodů.

Slabozrací, nebo lidé se zbytky zraku mají největší problém s dostatečnou přehledností prostoru, malým zvýrazněním překážek a nebezpečných míst. Je proto nutné upřednostňovat výrazné, syté barvy (červená, žlutá, zelená) a jejich kontrasty. Zrakově postižení se hůře přizpůsobují přechodům ze světla do stínu než vidící člověk a to zhoršuje jejich vidění a orientaci v prostoru. S přihlédnutím k zrakové vadě obyvatele bytu je nezbytné, aby dispoziční řešení bylo přímočaré a nekonfliktní, to znamená, aby se zde nacházely volné komunikační zóny, které umožňují jednoduchý přístup ke všem funkčním prvkům bytu. Kladem jsou velká okna, která zajišťují po většinu dne denní světlo. Nezbytné je ovšem i řešení dostatečného výkonu umělého osvětlení. Rozvody elektřiny a další prvky, kde hrozí nebezpečí úrazu, musí být v bezvadném stavu, neboť zrakově postižení jsou ochuzeni o zrakový vjem indikující případné nebezpečí.


Osvětlení a barvy v interiéru

Kromě lidí nevidomých, kteří nevidí vůbec, existuje velká skupina slabozrakých, tj. těch, kteří ani za pomoci brýlí nevidí úplně dobře. V důsledku toho mají potíže s orientací a pohybem v prostředí, se čtením, rozpoznáváním detailů, vnímáním barev a při dalších činnostech. Většina slabozrakých jsou lidé staršího věku, a proto se u těchto lidí mohou navíc objevit i potíže pohybové. Správnou kombinací světla a barev lze upravit prostředí tak, aby lépe vyhovovalo osobám s postiženým zrakem. [MACHÁČEK, P: Osvětlení a slabozrakost: jak správně svítit a vytvořit vhodné podmínky pro slabozrakého člověka, 1.vyd. Praha:Tyfloservis,2002. 48s.]


Proto je potřebný kontrast jasů docilován vhodnou barevnou úpravou. Barvy a osvětlení pokoje bezprostředně ovlivňují náladu a zdraví člověka. Špatná kombinace barev a osvětlení může vytvořit i depresivní prostředí, naopak dobrá kombinace těchto prvků vytváří světelnou pohodu a harmonické prostředí. Správné osvětlení je takové, které nám v dané situaci umožní co nejlépe používat zrak. Při volbě správného osvětlení je důležité brát v úvahu typ zrakové vady, či druh a podmínky prováděné činnosti. Osvětlení v interiéru by mělo splňovat parametry dané příslušnými technickými normami. [ČSN EN 12 464 – 1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory.]

Mezi laickou veřejností existuje mýtus, že používání zraku vede k jeho zhoršování. Opak je ale pravdou. Správným cvičením zraku, tzv. reedukací, můžeme dosáhnout zlepšení a rozvinutí zachovaného vidění. Na druhé straně se ale při používání nevyhovujících brýlí nebo při práci za špatného osvětlení mohou dostavit nepříjemné obtíže, jako jsou pálení a slzení očí, bolesti hlavy, vyšší, rychle nastupující únava apod. Zraková nepohoda pak vede k narušení zrakových funkcí a tím i k oční únavě, která se projevuje nepříznivě v naší celkové kondici, náladě a výkonnosti.

Barvy mají v interiéru, který je určen pro lidi s vadou zraku, velký význam. Nejenomže dokreslují atmosféru daného prostředí, ale pomocí vhodně zvolených kontrastů mohou docílit zvýraznění jednotlivých prvků zařízení bytu. Pro zrakově postiženého člověka se zbytky zraku jsou nejdůležitější barevné kontrasty, které jej upozorní na klíčová místa v prostoru.

Při volbě vhodného osvětlení se vychází z funkčních vlastností zdravého zraku, jako jsou např. citlivost na světlo, schopnost barevného rozlišování, adaptace apod. Významnými faktory jsou:
- intenzita osvětlení, tj. množství světla,
- kontrast a rozložení jasů,
- barva světla a barva předmětů,
- rovnoměrnost osvětlení,
- oslnění.

Doporučené požadavky na podlahy

Podlahovou krytinu je nezbytné volit vždy s přihlédnutím k celkovému provozu domácnosti. Dnes se postupně upouští od celoplošných koberců, které jsou nahrazovány snáze čistitelným povrchem. Na trhu nalezneme nepřeberné množství dlažeb, dřevěných, laminátových, vinylových a linoleových podlah. Nejvhodnější je mechanicky odolná podlahovina s protiskluznou úpravou, která izoluje zvuk (kročejový útlum) a snadno se udržuje. V případě vodícího psa v domácnosti není vhodná dlažba a plovoucí podlaha, jejíž hladký povrch způsobuje podkluzování jeho tlapek a hlasité klapání drápků. Přechod mezi jednotlivými pokoji je vhodné barevně odlišit, aby bylo zřetelně jasné, ve kterém bodě místnost končí.

Menu

Služby

Banner